Kámen Moci - Na Zemi

9. března 2010 v 20:29 | Seiko-chan and Laníí-chan |  S Laníí-chan
První kapitola mé a Laniny povídky. Na mém starém blogu jsem již měla recenzi a prolog. Z mé strany je první kapitola věnována Naru-chan... ♥


Mladý muž s šedými vlasy,místy slabě modrými a očima šedýma procházel po náměstí v Tokiu.Sem dopadla jeho hvězda,když padal tenkrát z oblohy.Nedaleko velkého města,hlavního města státu Japonsko,nedaleko Tokia.Pečlivě si uvázal svetr kolem pasu.Byl letní večer,slunce ještě matně hřálo a on se procházel.Přemýšlel.Cítil Kámen.Podvědomí jej vedlo za ,vůní´ Kamene Moci.Cítil jej daleko za obzorem,daleko za mořem a přitom tak blízko.Hned ten večer se chtěl vydat cestou přes moře.Jako vánek,rychlý vánek.Došel do tmavé uličky.Slunce zapadlo.Usmál se.Začal se jako by rozpadat.Mizel ve vzduchu.Proměnil se ve vítr.Onen mladý muž byl totiž princ Derec,jediný potomek krále Vzduchu.
Noc padla na krajinu.Vál přes louky,přes lesy až znovu uviděl temnou modř moře.Moře bylo klidné,jen sem tak se prohnala větší vlna.Vál dál.Po několika desítek minutách zahlédl pevninu.Zahlédl zářící město.Shangai.Zhmotnil se znovu v přístavu a vydal se směrem do města.Chvíli se porozhlédnout přece mohl.Nastoupil do nějakého stroje,jemuž poze¨mští lidé říkali autobus.Dojel do centra.Mnoho lidí se potulovalo po centru.Měl chuť na čaj.Prošel davem až zahlédl menší kavárničku.Byla plná avšak jedno volné místo se tam přece našlo.Naproti mladíkovi s vlasy neuvěřitelně modrými.Odkašlal si.Mladík se na něj podíval.I oči měl modré.Jako dvě studánky.
,,Ehm .. mohu si přisednout?"optal se zdvořile.Mladý muž se usmál a kývl.
,,Jsem Alek."podal mu ruku.Zvláštní tradice lidí.Derec ruku přijal.
,,Derec."usmál se vcelku nervózně.Ale působil chladně.Jako severský vítr.Alek kývl a zvědavě se na něj zahleděl.
,,Copak tady děláš,Derecu.Zřejmě nejsi zdejší?"Bylo zvláštní,že si rozuměli.Oba si toho byli vědomi.Ale ani jeden nepromluvil nic v tom smyslu.Derec se zamyslel.
,,Ale .. putuji tady .. po Číně .. objevuji krásu téhle země.Chci zamířit .. do Tibetu."
Ano,Himaláje byly nyní domovem onoho mocného kamene.Alek se usmál.
,,To je náhoda.Já také.Mám tam strýce.Pozval mne na návštěvu.Je mnichem."okamžitě objasnil.
Derec se usmál:,,Aha."
A takto nenuceni konverzovali celý večer.

,,Hmm, kam jsem se to dostal?" prohodil zelenovlasý mladík se zelenýma očima. Koukal všude kolem, ale nikde to nepoznával. A to už v lidském světě jednou byl. A kdo byl vůbec on? Jmenoval se Mike a byl to potomek krále Země. Takže to byl princ Země. Stejně jako ostatní Králové živlů, vyslal ho i jeho otec pro zvláštní věc, zvanou Kámen moci, aby jej získal do svého vlastnictví, a on sám mohl nastoupit na trůn a převzít veškerou moc.
Pane bože, kam jsem se to dostal!!! Naříkal v duchu. Stačilo se však jen trošku soustředit a věděl svou přesnou polohu. Jak? Řekl mu to jeho živel,který byl všude okolo. Přistál totiž na louce, která bývá logicky celá porostlá květinami. A ony mu to řekli.
,,Cože? Východní Evropa? Proč jsem dopadl zrovna sem? Měl jsem to přeci všechno dobře propočítané." přemýšlel nahlas a vytáhl ze své brašny plánek. Nebo spíše mapu. Ona mapa označovala přibližné místo, kde by se měl Kámen nalézat. Ohraničovala okruh přibližně tří set kilometrů, což by měla být pro Mika hračička, jelikož ovládá přírodu. A Kámen Moci se nalézá v Himalájích, které jsou tak zhruba porostlé zelení. Pak už byli jen hory. A na dalším místě bylo vyznačeno místo jeho dopadu.
Nebo spíše přibližné.
,,Fakt divný... asi tam byla nějaká bariéra, která mě musela odklonit." Mike byl velice chytrý a moudrý. Zdědil to po otci. Jeho otec byl teď však zaslepený zlobou. A touhou po Kameni.
,,Tak nic, budu si to muset celé prošlapat sám... bože to bude něco." zaúpěl a schoval mapku. A pak se vydal na cestu.
Procházel mnoha krajinami. Drsnější i krásnější. Když šel lesem, loukou, strání, nebo něčím, kde bylo alespoň trošičku trávy, byl čilý a čiperný. Když šel však pouští, nebo skalnatou stezkou, byl vyčerpaný. Téměř vyschnul, když konečně dorazil k vodě. Sklonil se k řece a nabral si do dlaní vodu, kterou vypil. Poté se svlíkl a skočil do vody nahý. Nevšiml si, že ho nedaleko pozorují dvě rudé, přesto krásné oči.
,, Netušil jsem, že budu mít na svých cestách i striptýz..." ozvalo se, a Mike se začal rozhlížet. Na jedné větvi na druhém břehu řeky spatřil jakéhosi mladíka. A že on vypadal! Měl podivně rudé, dlouhé vlasy, ve kterých měl občas světlejší melíry a podivně rudé oči.
,,Taky jsem si nemyslel, že budu mít na své cestě za mou rodinou nějakého společníka... a jak vidím, pěkného šmíráka." usmál se Mike.
Vylezl z vody, vzal si své oblečení do ruky a přebrodil se na druhou stranu řeky, kde se nakonec oblékl. Onen tajemný mladý muž seskočil ze stromu. Mohlo mu být nejvíc sedmnáct let.
,,Mé jméno je Mike, a jak jsem řekl, putuji za svou rodinou, která se nachází za Himaláji." podal mu ruku. Mladík jí přijal a téže se představil.
,,Mé jméno je Alex, a nesu Japonskému císaři smlouvu s naší malou Zemí. Je velice chudá, proto putuji pěšky." vysvětlil svůj důvod bytí. Avšak... byla to lež, samozřejmě. Onen Alex byl princem Ohně, což jste však podle jeho vzhledu mohli poznat.

Oblohu proťal blesk.Začalo silně pršet.Mladík s vlasy černými jako uhel a krásně fialovýma očima procházel lesními porosty.Byl to syn krále země blesku,tudíž princ Blesku,princ Korin.
,,Kurvaa .."zašeptal tiše a zamračil se:,,Já si dupnu a začne lejt.No to je teda krásný .."zamručel nespokojeně.Ze všech princů byl on Himalájím nejblíže.Vyznal se ve hvězdách a v mapách.A to moc dobře.Vyměřil si,kde by měl dopadnout.Nalézal se v Nepálu a zrovinka hleděl na tyčící se hory daleko na obzoru.Himaláje.Stačí přes ně přejít a v Tibetu snadno najde chrám.Tedy,myslel si to.
Vydal se,samozřejmě nikoli krokem ale rychlostí blesku směrem k horám,rychle se blížil a čím byl blíže,tím více pršelo.Zastavil se a znovu si podupl.Jen tak z reflexu.Oblohu proťal blek a přímo nad ním mohutně zaburácelo.A déšť přidal na síle.
,,Kurva .."
Nikdy se nevyjadřoval moc slušně.Od starého vrátného ve věznici,který klel až se hory zelenaly,pochytil mnoho slovíček a že nebyla vůbec slušná,to se můžete vsadit.
,,Do pičeee .."
Znovu zaklel a ještě více se zamračil.Vody přibývalo.Potok,kolem kterého procházel byl náhle přelitý.A déšť přidával na síle.Řeka se vylila z koryta a zalila krajinu.Vlasy Korina procházely malé elektrické výboje.Byl princem Blesku,jeho duše byla energií nabita a na vodu moc dobře nepůsobila.

V tom podivném lidském vynálezu,jemuž lidé říkali auto v doprovodu řidiče jeli Derec a Alek.Čím více se auto blížilo Himalájím,začalo pršet a déšť neustával.
,,Hlásili,že teď bude mooc pršet .."rozmluvil se řidič.Derec se zamračil..Neměl vodu dvakrát v lásce.Ale za to Alec,ten se jen usmíval.Ten vodu přímo miloval.Když byl princ Vody,jak jí nemohl milovat,že?
,,To je smůla .."zabručel Derec.Alec se na něj podíval.
,,Jaká smůla?Snad štěstí,ne?Já vodu milujuu .."
Derec se na něj udiveně podíval a Alec mírně porudl.Pokrčil rameny.
,,Vyros-tl jsem v deštných pralesech."polkl:,,Matka byla bioložka a otec dobrodruh.Zkoumali to tam.Bylo tam spoustu vody .. až moc .."


Snad se líbila... :D Sayonara...
♥Vaše S-cháán ♥
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lilien Rose Lilien Rose | Web | 9. března 2010 v 20:43 | Reagovat

haha :D:D tak to je hodně dobrý :D:D ... těším se na další :D .. ikdyž jsem byla přinucena to přečíst takže očekávám to pokračování na Naruta... jinak uvidíš :D

2 Naru-chan Naru-chan | Web | 10. března 2010 v 14:59 | Reagovat

Úúúú *w* Děkujíí za věnování, bylo to úžasný tyjo, už se vážně nemůžu dočkat dalšího dílu! ^^

3 alisandra alisandra | Web | 10. března 2010 v 15:16 | Reagovat

hezký X) těším se na pokračování

4 Jana Jana | Web | 10. března 2010 v 16:02 | Reagovat

super! sice si je asi budu trochu plést, ale časem do toho snad zapadnu xD

5 Aliko-chan Aliko-chan | 10. března 2010 v 17:36 | Reagovat

pěkný, krátký... a budu si je plést ae jinak dobrý.. Nezpomeň na Vánoční klid... xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama